Úvod » BYLINNÉ ČAJE » SYPANÉ ČAJE » Achiote » ACHIOTE sypaný bylinný čaj | Centrum bylin


        

ACHIOTE sypaný bylinný čaj | Centrum bylin

Bixa orellana


0x

 

Číslo produktu: CB-Achiote
Výrobce: Centrum bylin
Množství
Cena bez DPH : 73,04 Kč (2,85 EUR)
Cena s DPH (15 %):
84,00 Kč (3,27 EUR)

do košíku:
  ks  

Kompletní specifikace

ACHIOTE

Popis:

Achiote je hojně plodící keřík nebo stromek, dosahující výšky 5-10 metrů. Ostny porostlé červeno-oranžové srdčité váčky na konci větví ukrývají přibližně 50 semen. Stromy jsou těmito jasně zbarvenými váčky doslova obsypány a jeden malý strom achiote dokáže vyprodukovat až 270 kg semene. Každé semeno je pokryto červenavým semenným míškem, který je zdrojem žluto-oranžového barviva. Vyskytuje se na celém území Jižní a Střední Ameriky a v Karibské oblasti, stejně tak jako v některých částech Mexika. Tradičním postupem je nechat semena vymáčet ve vodě, která se postupně odpařuje. Z vymáčených semen se pak vyrábí jasně zbarvená pasta, která se přidává do polévek, sýrů a dalších potravin, jimž dodává veselé žluté nebo oranžové zbarvení.

 

Achiote

Pasta je vyvážena do celého světa, kde velice často nahrazuje příliš drahý šafrán v receptech místní kuchyně. Často se užívá také jako přírodní barvivo látek a vlny a občas je přidávána také do barev, laků, nátěrových barev, kosmetiky a mýdel. Domorodé kmeny v deštných pralesích používaly a dodnes používají semen k pomalovávání těl a barvení látek. Znali je již staří Mayové, kteří je používali jako hlavní barvivo potravin, k pomalovávání těl a jako barvivo při výrobě uměleckých předmětů, v nejrůznějších řemeslech a při tvorbě nástěnných maleb. Ačkoli v dnešní době je komerčně využívána prakticky pouze semenná pasta nebo semenný olej, domorodé kmeny používaly po mnohá staletí celou rostlinu, o níž věřili, že má léčivé účinky. Piurské kmeny kupříkladu používají čaj z mladých výhonků proti dysenterii, jako afrodiziakum nebo adstringens k léčbě kožních problémů a jako lék proti horečce a žloutence (Ramirez et al. , 1988). Listy jsou používány k léčbě kožních problémů, jaterních chorob a žloutenky (Duke & Vasquez, 1994). Také se považují za účinné při zažívacích potížích. Kmeny z oblasti Cojedes používají odvaru z květů jako projímadla a k prevenci zahlenění novorozeňat. Tradiční léčitelé v Kolumbii annatto používali také jako protijed při hadím uštknutí. Semena údajně usnadňují vykašlávání, zatímco kořeny slouží jako digestivum a antitusikum (k utišení záchvatů kašle). (Bennet , 1992) popisuje různá etnomedicinální užití rozličnými komunitami Amazonie včetně Cofán, Quechua, Siona, Shuar a Waorani v Ekvádoru, Chacoba v Bolivii, Bora v Peru a Panare ve Venezuele.
V dnešní brazilské přírodní medicíně se užívá odvaru z listů Urucumu (portugalský název pro Achiote) k léčbě překyselení a jiných žaludečních obtíží, způsobených příliš kořeněnou stravou, a jako lehkého diuretika a projímadla. Je ho také užíváno ke zmírnění horeček a malárie, a především k léčbě popálenin. Achiote je běžným prostředkem, užívaným v dnešní peruánské herbalogii, usušeným listům se zde říká Achiotec. K výrobě tohoto populárního peruánského léku se používá 8-10 usušených listů, které je třeba po dobu 10-ti minut vařit v 1 litru vody. Třikrát denně po jídle se pak podává šálek teplého nebo studeného nápoje, který slouží jako lék na prostatické potíže a vnitřní záněty, arteriální hypertenzi, vysoký cholesterol, zánět močového měchýře, obezitu, nedostatečnou funkci ledvin a k zlepšení vylučování kyseliny močové. Tento odvar je také doporučován jako vaginální antiseptikum a podpora hojení, je doporučováno omývat se jím při kožních infekcích a jeho konzumace je údajně vhodná při léčbě jaterních a žaludečních obtíží. „Curanderos" kmenů v peruánské Amazonii vymačkávají šťávu z čerstvých listů, aby si ji aplikovali do očí při očních zánětech a infekcích, a po pět dnů dvakrát denně podávaná šťáva z 12 plodů má podle jejich názoru vyléčit epilepsii.
Laboratorní výzkumy nejen potvrdily opodstatněnost tradičního využití Achiote, ale našly pro tuto rostlinu také celou řadu dalších možností. Výtažek z kořenů vykazoval hypotenzní účinek u krys, přesně tak, jak je toho využíváno v peruánské bylinné medicíně. Stejný výtažek pak působil jako jemný svalový relaxant u morčat a snižoval tvorbu žaludečních šťáv u krys, což vysvětluje jeho užívání jako digestiva a při žaludečních obtížích. Výtažky ze semen u některých živočišných druhů zvyšovaly hladinu krevního cukru, zatímco u jiných ji naopak snižovaly. V jiné studii se popisuje účinek listů na inhibici aldozoreduktázy- proces příznačný pro rozvoj diabetické neuropatie. Studie z roku 2000 potvrdila účinek výtažku z listů a kmene na hemoragii u myší, kterým byl naočkován hadí jed, ke kterémuž účelu byl používán v Kolumbii po celá staletí. Ve studii z roku 1995 byl prokázán účinek proti kapavce a v dalších výzkumech výtažek z květů a listů, podávaný in vitro, prokázal antibakteriální účinnek proti několika bakteriím včetně E. colli a stafylokokům. Tato zjištění podporují tradiční využití v přírodních medicínách při léčbě kapavky a jiných typů infekcí.
Z rostliny byly vyizolovány různé karoteny, flavonoidy,diterpeny a jeden benzenon. Byly zdokumentovány různé aktivity extraktů, mezi nimi inhibice žaludeční sekrece, inhibice syntetázy prostaglandinu, hypotenzivní efekt, relaxační efekt na hladké svalstvo, kontrakci dělohy u krys a aktivita hypoglykemická a antibakteriální (in vitro) (Gupta, 1995). Vyizolovaná látka isoskutelarein prokazovala vysokou inhibiční schopnost vůči aldozoreduktaze čočky.
Analýza semen vykazuje složení 40-45% celulosy, 3,5-5,5% sacharózy, 0,3-0,9% esenciálních olejů, 3% netuhnoucího oleje, 4,5-5,5% pigmentů a 13-16% bílkovin, a dále alfa a beta-karotenoidy a další složky. Olej je získáván ze semen a je hlavním zdrojem pigmentů bixinu (methylester C24 dikarboxylové kyseliny) a norbixinu (vlastní dikarboxylová kyselina), které jsou klasifikovány jako karotenoidy. Bixin se používá jako potravinové barvivo a má se za to, že poskytuje ochranu proti UV záření a má antioxidační a hepatoprotektivní účinky.
Ačkoli využití jako potravinového barviva je běžné a rozšířené již tradičně po celém světě, v současné době je výtažků stále více užíváno také v průmyslu kosmetickém. Olej má zvláčňující účinky a vysoký obsah karotenoidů zajišťuje také blahodárné antioxidační vlastnosti.
Mnoha krémům, tělovým mlékům a šamponům tak olej propůjčuje antioxidační charakter a zároveň jim dodává bohatou, sytě žlutou barvu.
Ačkoli ve Spojených státech není běžně k dostání, odvar z listů Achiote, podávaný dva až třikrát denně v množství půl šálku, má prokazatelné účinky při prostatických a močových obtížích, stejně tak jako při vysoké hladině cholesterolu a hypertenzi. Při vysoké hladině cholesterolu a hypertenzi se užívá také prášek z rozdrcených semen Achiote v dávce 1-20 mg denně. Vyšší dávky mohou působit močopudně. Bylo zjištěno, že některé osoby vykazují zvýšenou citlivost na tato semena a tento močopudný účinek se u nich může projevit již při mnohem nižších dávkách, kupříkladu po konzumaci jediného sáčku popcornu, v němž bylo Achiote použito jako potravinového barviva.

 

Kontraindikace:

Vzhledem k nejasnému působení na metabolizmus cukrů (hypo- i hyperglykemický efekt) se nedoporučuje diabetikům ! Údaj o možné kontrakci děložního svalstva vylučuje užití těhotnými ženami.

 
Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány.

 

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Prostatické potíže a vnitřní záněty, arteriální hypertenze, vysoký cholesterol, zánět močového měchýře, obezita, nedostatečná funkce ledvin a ke zlepšení vylučování kyseliny močové. 8 - 10 listů (ca 5gr.) namočit do litru studené vody, poté povařit ca 10 minut, nechat ustát a popíjet 3 x denně 1 šálek. Více informací získáte na stránce o standardních přípravách bylinek

 
Fytoterapeutické vlastnosti:

Antibakterialní, antidysenterický, antigonorrhealní, antioxidační, antiseptický, antitussivní, astringentní, cicatrizační (rány hojící), depurativní, diuretický, expektorační, hepatoprotektivní, hyperglykemický, hypoglykemický, hypotensivní.

 
Fytochemické složení:

Listy obsahují flavonoidy apigenin, hypoaletin a kosmosin; diterpeny farnesilaceton, garanil geraniol a geraniol, alkaloidy, steroidy, fenoly, pyrogalické třísloviny, antrakinony, kumaríny esenciální oleje a kyselinu galovou.
Semena obsahují červené barvivo bixin, norbixin, euxin a metylbixin, aminy, leukoantocyany, triterpeny a třísloviny. Byla potvrzena přítomnost karotenoidů luteinu a zeaxantinu, flavonoidů apigenin - 7 - bisulfátu, kosmosinu, hypoalectin - 8 - bisulfátu, luteolin - 7 - bisulfátu, luteolin - 7 - O - b - D - glukosidu a isoskutelareinu, diterpenů farnegeraniloktodekanátu, farnesilacetonu, geranilu, geraniolu a kyseliny galové.
Analýza 100 g semen vykázala obsah 13,1 g bílkovin, 5 g tuků, 5,4 g popela; ve 100 g čerstvé materie byl stanoven obsah 84,4 g vody, 0,3 g tuků, 14,3 g uhlovodanů, 0,5 g vlákniny, 1 g popela, 0,007 g Ca, 0,01 g P, 0,0008 g Fe, 0,09 g karotenů, 0,00005 g riboflavinu, 0,0003 g niacinu a 0,002 g kyseliny askorbové.

 

Zdroj:

Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
Bixa orellana (L.) Monografías de plantas medicinales No 02, Instituto peruano de seguridad social - Instituto de medicina tradicional, Iquitos, Perú, 1998
Herbal secrets of the rainforest , TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, ISBN 0-7615-1734-0    Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud - EsSalud, Lima, Perú, 2001, ISBN 9972-758-34-3
Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
Salud para todos, LACANZE D., ALEXIADES M., Fenamed, Madre de Dios, CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1995, ISBN 84-8387-023-1
Sesenta Plantas medicinales de la Amazonía Peruana, DESMARCHELIER C., WITTING SCHAUS F., eBio2000, Lima, Perú, 2000, ISBN 9972-9186-0-2
The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992, ISBN 0-931146-14-3
Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975

Skladujte v suchu a temnu, mimo dosah dětí. 

Komentáře

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

OTIwOT